Sliby se mají plnit, prej…

A to je ten problém. Když jsem si z legrace a hecu založil tenhle blog, netušil jsem, že mi bude líto ho smazat. A ještě víc by mě mrzelo, kdyby to tu mělo jen tak smrdět a zahálet. Tak se asi budu muset přetrhnout a semo tamo tu něco písnout.

Přestože sem chodí jen Superman, dvě světlušky bez lucerniček a had se zlomenou nohou, je volba témat mnohem těžší, než by se na první, druhý i třetí pohled mohlo zdát. Jak uspokojit tak náročné publikum a přitom neklesnout na duchu, ehm pod jistou úroveň? Přizpůsobit se světluškám? Vyjít vstříc hadovi? A proč zrovna jemu, když nemá nohy, ačkoliv má zrovna teď jednu zlomenou?!?

Tak holt budu muset napsat něco o modročervených trikotech a žlutých esíčkách na ňadrech (btw. píše se v případě skoromužů o ňadrech nebo se použije slovo “prsouch”? Určitě se k tomu ještě vrátím.) a meteorologických předpovědích pro příští dny a lety ve stratosféře.

 Tedy, téma by bylo, teď ho naplnit slovy. A tady vidím jádro první věty nebo-li problém. Psaním předchozích písmen jsem se natolik vyčerpal, že se prostě budu muset smířit s tím, že i tenhle spot bude o ničem. Nedá se nic dělat, později se za to potrestám (asi si zakážu po obědě viržinko, sami si za to můžete, jak děl klasický pomocný učitel Jára). Teď se rozloučím.

Pa.

~ od protiva na 14/03/2008.